O Rýži a Zdraví
Čím více se dozvíte o rýži, tím více si ji zamilujete.

Rýže patří mezi obiloviny: je získávána z nezpracovaných obilných zrn, to znamená, že není nijak upravována. Z nutričního hlediska ji řadíme mezi škrobovité rostliny, které obsahují komplexní sacharidy a jsou zdrojem rostlinných bílkovin.

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie našeho organismu. Jsou nepostradatelné a měly by přispívat nejméně 55 % k našemu dennímu energetickému přísunu.

Navzdory všeobecnému přesvědčení konzumace rýže, pšenice, těstovin nebo chleba či brambor nezpůsobuje tloustnutí, pokud je doprovázena vyváženým životním stylem.

Tyto potraviny mají totiž specifickou vlastnost - způsobují pocit nasycení. Mezi další výhody rýže patří, že se velmi dobře hodí k zelenině. A když si pochutnáme zároveň na potravinách obsahujících škrob i na zelenině, je to velmi zdravé.



Rýže od počátků k dnešku

Číňané a Indové již více než 7000 let pěstují rýži. Z této rostliny, která roste „s nohama ve vodě a hlavu pne směrem ke slunci", jíme jen jádro zrna. Přestože tato hodnotná potravina hodně cestovala, na jejím způsobu pěstování se moc nezměnilo. Přibližně v 10. století byla rýže Araby přivezena na Madagaskar, potom, když dorazila k východnímu pobřeží Afriky, se dostala v 17. století do severní Ameriky. V Evropě byla nejdříve přivezena do Španělska, potom do Francie, kde se intenzivně pěstuje od roku 1930.



Pěstování rýže

Když budeme sledovat historii rýže, zavede nás na všechny kontinenty; od rozlehlých texaských plání po malajské hory, projedeme údolím Gangy, Madagaskarem nebo Camargue. Celkem se rýže pěstuje v téměř 113 zemích. Roste v nížinách, na plošinách (to jest v hornatých oblastech, kde lidé vykopávají terasy) nebo roste ve vodě v zaplavených oblastech - rýže totiž vyžaduje pouze vodu a sluneční záření.

Bílá dlouhozrnná, aromatická, celozrnná nebo divoká
Objevte některé odrůdy rýže, které mohou oživit vaše stravování.

Existuje více než 8000 odrůd rýže, které se na světě pěstují. Rozdělujeme je na tři druhy podle jejich velikosti: kulatozrnná rýže (4 - 5 mm), střednězrnná rýže (5 - 7 mm) a dlouhozrnná rýže (6 - 8 mm).

Kulatozrnná rýže, která je jemná a bohatá na škrob.

Dlouhozrnná rýže, která je nejrozšířenější. Nyní je téměř vždy vaporizována (rýže parboiled), což je průmyslová technologie sloužící k tomu, aby byly zachovány její nutriční hodnoty. Použití zrnek parbolizované dlouhozrnné bílé rýže v kuchyni je snadné a praktické a zrnka se nelepí.

Přirozeně aromatické druhy rýže, jako je rýže basmati nebo thajská rýže: za jejich různé příchutě vděčíme výhradně podmínkám a místům, kde jsou pěstovány.

U rýže natural nebo hnědé rýže zůstává zachována otrubová vlákninová slupka, která obsahuje horčík a vitamíny. Je doporučována zejména díky svým blahodárným účinkům na trávení.

Tzv. „divoká rýže", která není rýží v pravém slova smyslu, ale vodní travinou, má černou barvu. Jedná se o obilovinu, která volně roste v oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Jde o jemnou a vzácnou potravinu, která je často připravována dohromady s bílou rýží, a tak vytváří pokrmy originálního vzhledu.



Věděli jste, že...?

Rýže je jediná existující obilovina, jejíž chuť je odlišná v závislosti na oblasti, kde je pěstována. Chuť aromatických rýží je přírodní a závisí na povaze půdy a podnebí oblasti, kde je pěstována.

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světového obyvatelstva. Ve všech rozvojových zemích rýže představuje 27 % energetického příjmu a 20 % potravinových bílkovin!



Obiloviny pro vyváženou stravu

Doporučení specialistů na výživu a odborníků na zdraví jsou jednomyslná - je třeba zvýšit naši konzumaci komplexních sacharidů.

V ideálním případě by bylo třeba, aby sacharidy představovaly více než polovinu celkového energetického příjmu (min. 55 % doporučené denní dávky) a zároveň aby byla dávána přednost zdrojům komplexních sacharidů (škrob,...) a zvláště potravinám málo nebo nerafinovaným (celozrnné obiloviny, luštěniny,...), které obsahují více výživných látek a vlákniny.

Rýže také obsahuje nezanedbatelné množství vitamínů (zejména vitamínů B1 a B2 a PP) a minerálů (draslík, hořčík a selen).

Rýže obsahuje velké množství vlákniny (zejména kompletní odrůdy), která usnadňuje střevní tranzit a způsobuje pocity nasycení, což omezuje riziko nadměrné konzumace. Vláknina zároveň zpomaluje vstřebávání tuků.